Léčivá chůze

Chůze přírodou má vynikající účinky. (Turistika v Bavorsku, Bayern / germany.travel)
Chůze přírodou má vynikající účinky. (Turistika v Bavorsku, Bayern / germany.travel)
Pokud chůzi zařadíme do každodenního života, může velice dobře pozvednout náš zdravotní stav.
Vrozenou obranyschopnost lidského těla zajišťuje lymfatický systém, který ovšem nemá žádné srdce, jež by zabezpečovalo jeho cirkulaci. Je známo, že lidé, kteří byli zbiti v lágrech za dob totalitních režimů, se museli přinutit k tomu, aby po cele chodili. Pokud dokázali chodit, dokázali se ze zranění postupně zotavit, protože chůzí pumpovali oběh lymfatického systému.
Samozřejmě toto je značně extrémní případ, jak lze chůzi využít k ozdravení těla. O léčivé síle chůze již vznikla řada publikací a vědeckých studií. Pozitivní účinky chůze nezahrnují pouze pumpování lymfatického systému, čímž zvyšujeme přirozenou obranyschopnost těla. Chůze rovněž procvičuje a posiluje svalstvo v okolí páteře a pomáhá odstraňovat bolesti zad. Kromě toho zbavuje depresí a zlepšuje činnost mozku.
Studie zveřejněná ve vědeckém magazínu Proceedings of National Academy of Sciences zaznamenala, že pěší turistika a pobyt v přírodě redukuje negativní a obsesivní myšlenky a pomáhá při úzkostech a depresích, což si samozřejmě každý může snadno vyzkoušet a zažít během procházky v přírodě.
Pokud chůzi zařadíme do každodenního života, může velice dobře pozvednout náš psychický stav, zvýšit pracovní morálku a bystřit myšlenkovou činnost. "V USA proběhl seriozní výzkum na velkém množství zdravotních sester důchodkyň. Ukázalo se, že zdravotní sestry (80 až 90 let staré), které ušly denně alespoň čtyři kilometry, byly nejen v lepší fyzické kondici, ale také jim to lépe myslelo. Tyto sestry byly v lepší duševní kondici, byly schopny se o sebe samy postarat a měly lepší paměť," uvedl Karel Nešpor, primář oddělení mužských závislostí Psychiatrické nemocnice v Bohnicích v rozhovoru pro Českou televizi.
Dnešní doba vysokého počtu kancelářských zaměstnání, sedavého způsobu života, ke kterému nás nutí rozvoj výpočetních technologií, vede k tomu, že se každodenní pohyb v přírodě, neřkuli chůze vůbec, omezují na minimum nebo úplně chybí. Do práce a z práce autem nebo městskou dopravou a doma padnout u televize, což je nejlepší příprava podhoubí pro začátek depresí. 
Dlouhodobý pobyt ve městě, nahlížení do monitoru a omezený pohyb mají dle reálných zkušeností značný vliv na psychický stav člověka. Omezují jeho kreativitu, vedou k depresím a bolestem zad. Je-li nutné ještě něco dokazovat, tak také vědecké studie tyto problémy odhalují u skupin, které vědci podrobili dlouhodobému pozorování.
Výsledek je prostý. Je třeba zapojit chůzi do každodenního života. Například ranní chůze do práce a odpolední chůze z práce. "Manažeři v Londýně obují ráno tretry, urazí kus cesty do práce pěšky, sundají tretry, obují polobotky a úřadují, sundají polobotky, obují tretry a ve svých drahých oblecích pochodují zpátky domů," uvedl Karel Nešpor pro ČT.
Jak se ukázalo, chůze městem nemá tak dobré účinky jako chůze v přírodě, takže pokud se můžete procházet přírodou nebo alespoň parkem, uděláte pro sebe ještě více. Chůze je velmi účinný a samozřejmě také velmi levný lék i sport.
Další zkušenosti ukazují, že chůze či běh napomáhají k zastavení neodbytné myšlenkové činnosti. Jeden nejmenovaný ředitel společnosti každý den po práci věnoval dvě hodiny běhu, při němž vždy zažíval stejný proces. První hodinu mu v hlavě vířily myšlenky na práci a problémy z uplynulého dne, které se však neustále zeslabovaly. Druhou hodinu už nevnímal nic než běh, zostřené vnímání okolí a uvolnění mysli.
Pokud se podaří dosahovat stavu vyprázdnění mysli, zklidnění a soustředění prostřednictvím běhu, chůze, rozjímání či meditace, dojde vždy ke zlepšení psychického stavu člověka sužovaného například náročnou myšlenkovou činností a problémy, na které nedokáže zapomenout nebo ty, jež si žádají naléhavé řešení. Výsledkem je lepší nálada, vnitřní klid a vyšší míra soustředěnosti, což následně zabezpečuje kvalitní spánek a schopnost regenerace.
Chůze naboso
Švýcarský inženýr Karl Müller si při svém pobytu v Koreji všiml zajímavého úkazu. Kdykoli ho trápily bolesti zad a šel se procházet naboso po rýžových polích, jeho bolesti se rychle zmírnily.
Müller začal hlouběji studovat účinky chůze bosých nohou po měkkých materiálech. Při své cestě po Africe náhodou narazil na místní domorodý kmen Masajů. Při jejich pozorování objevil, že chůzí naboso po měkkých přírodních podkladech Masajové udržují tělo v rovnováze a mají silné svalstvo, které zabezpečuje správné držení těla. Masajové neznali bolesti kloubů a zad a těšili se stabilnímu zdraví.
V dubnu roku 2001 se obchodní zástupci firmy Nike zúčastnili tréninku běžeckého týmu Stanfordovy univerzity. Překvapeně pozorovali tým, když vyrazil na dráhu bez bot. Trenér Vin Lananna překvapeným prodejcům vysvětlil, že když běžci trénují bosí, běhají rychleji a méně často se zraní. Lananna je považován za významného odborníka v oblasti běžeckého tréninku.
Za deset let působení na Stanfordu jeho běžecký tým pětkrát zvítězil v šampionátu týmů NCAA a získal dvaadvacet individuálních titulů. Staral se také o olympioniky na "farmě" sponzorované společností Nike. Trenér Lananna tvrdil, že stále důkladnějšími výztuhami a oporami nohy prostřednictvím bot se noha dostává do nepřirozené pozice, a proto trvá na tom, aby jeho běžci vždy část tréninku běhali naboso.
Když přejdeme k masáži chodidel a stimulování takzvaných akupresurních bodů, můžeme říci, že se dnes jedná o poměrně populární odvětví. Jak však sami akupresuristé přiznávají, nejlepší reflexní terapie je bosá chůze venku. Opět se dostáváme k tomu, že chůze je velmi levný a dostupný prostředek k udržení zdraví. Chůze naboso neustále masíruje akupresurní body na nohou a stimuluje tak podle teorií akupresury rozličné tělesné funkce.